Jak se rodí děti do duhových rodin

Jak se to stane, že mají některé děti dva táty nebo dvě mámy? Kde k nim přišli? Když jsem totiž naposledy natočil spíš ze srandy video - Gayové přece nemůžou mít děti - dostal jsem hodně mailů, že by vás zajímalo, jak to opravdu běžně chodí a jaké existují možnosti k založení netradiční rodiny. No, a protože my kolem sebe už máme hodně takových rodin, a ne všechny příběhy jsou stejné, tak se teď pokusím vám to srozumitelně dát dohromady.

Model první: Vyoutovaní rodiče

Duhové rodiny v Česku vznikají často z běžných rodin, kde si žena vzala muže, měli spolu dítě, nebo děti, ale pak si ona nebo on uvědomili, že je víc přitahuje stejné pohlaví. Nebo prostě jen udělali coming out, na který okolí nebylo dřív připravené. A nebo si uvědomili, že prostě jen plnili požadavek společnosti a rodiny a žili podle šablony: máma, táta, dítě, bez ohledu na skutečnou identitu...

 

No a když si pak taková maminka nebo tatínek najdou po krachu tradiční rodiny přítelkyni nebo přítele a starají se o děti spolu, vznikne stejnopohlavní rodina. Takovým rodinám se také říká sešívané nebo patchworkové.

Model druhý: Sdílené rodičovství

 To je docela oblíbený model, kdy se domluví pár leseb a pár gayů a vždy jeden z páru je biologickým rodičem dítěte. Dítě má pak dvě mámy a dva táty a střídají se v péči. Někdy takové rodiny bydlí i ve stejném domě, někdy třeba jen ulici od sebe, někdy se střídají po týdnech, někdy třeba maminky táhnou hlavní péči a tatínci dodávají zábavu a výlety… Jak to prostě komu vyhovuje a hlavně dobře funguje v nejlepším zájmu jejich dítěte.

 

Sdílené rodičovství ale nemusí být jen mezi dvěma páry, znám i šťastnou holčičku, která má heterosexuální maminku a tátu gaye. To se stalo prostě tak, že její maminka dlouho hledala vhodného tatínka a během toho ji známí seznámili s gay klukem, který toužil stát se otcem, ale taky neměl s kým. A tak to tihle dva dali dohromady a funguje to.

 

 

Model třetí: Dvě mámy a dárce spermatu 

Lesbické páry zakládají rodinu často tak, že si jedna z páru najde kamaráda, se kterým jde na kliniku asistované reprodukce umělého oplodnění a tam požádá, že by s ním chtěla založit rodinu. Jenže kamarád se biologickým tátou nutně stát nemusí. Kliniky přítomnost muže prostě vyžadují, fakticky a administrativně jde o léčbu neplodnosti, ale často je tento muž buď neplodný, nebo je třeba nositelem nějaké genetické vady a pro budoucí dítě je tak lepší, aby sperma pocházelo od prověřeného anonymního dárce ze spermabanky. Před a nebo po porodu pak žena může prohlásit, že otec je neznámý, a tak kamarád, prostředník, se nemusí bát, že bude platit alimenty… :-) Ač jsou ženy občas vystaveny tlaku, aby prozradily, v zájmu dítěte, jméno otce, nutit je nikdo nemůže. Holkám, co chtějí být mámy, by v tomhle hodně pomohlo, aby mohly žádat umělé oplodnění i jako single ženy, což doteď není možné. A nejde jen o lesby, znám i některé svobodné ženy heterosexuálky, co by dítě chtěly, ale bez chlapa… Vodit na kliniku muže jak komparz je pro většinou účastníků tohtoto procestu vlastně jen zbytečné divadlo, personál klinik to obvykle ví, pozná a toleruje. 

Model čtvrtý: Náhradní mateřství 

Takhle vznikla moje rodina, je to trochu složitější, takže postupně. Náhradní matka, to je žena, která někomu jinému odnosí jeho dítě. Jeho biologické dítě, ona není biologickou matkou dítěte… Prostě jen tomu nenarozenému miminku dělá na těch 9 měsíců velmi, ale velmi blízkou chůvu. My jsme nehledali náhradní matku v Česku, prostě proto, že tady na to není ošetřeno žádným zákonem, ale využili jsme institut náhradního mateřství v USA, kde to je v několika státech ošetřeno zákonem.

 

Oslovili jsme agenturu, která nám našla náhradní matku, té garantovala, že my nejsme šílenci a prověřila nás, že jsme schopní být tátové, třeba formou psychotestů. A nám garantovali, že ona už má svou rodinu, je zdravá, má milujícího manžela, který ji podporuje a že to nedělá pro peníze, ale prostě proto, že chce někomu pomoct. Pak jsme šli společně na kliniku umělého oplodnění, která nám vybrala dárkyni vajíčka, tedy biologickou matku našich dětí, našimi spermiemi se oplodnilo její vajíčko a to pak odnosila náhradní matka.Pár týdnů po porodu jsme odletěli s dětmi domů a s náhradní matkou jsme pořád v kontaktu, stali se z nás blízcí přátelé.

 

V Česku se to dělá taky, ale nikdo vám žádnou smlouvou nezaručí solidnost jedné nebo druhé strany, náhradní matky to většinou dělají pro peníze, jasně, existují vyjímky, ale spíš když je to v rodině, tak potom to je čistá touha pomoci. No a pak je tu ještě jedna komplikace - žena, co dětí porodí, je podle českých zákonů jeho matkou, i když nosila cizí vajíčko, později embryo, později plod... A když porodí dítě gay tátovi a jeh příteli, nemá na koho převést mateřská práva a povinnosti, a tak pořád visí ve vzduchu obava, že si žena po porodu bude dítě nárokovat, ať už to bude z jakýchkoliv důvodů.

 

 

Model pátý: Osvojení

Oficiálně se to jmenuje osvojení, ale hovorově tomu téměř každý říká adopce. Muž gay nebo žena lesba mohou požádat úřady o osvojení dítěte, které ale musí být takzvaně právně volné. Tedy pokud soud zbavil rodičovských práv jeho biologickou matku i otce. Takové dítě je buď v kojeneckém ústavu nebo v dětském domově a úředníci příslušného krajské úřadu pak pomáhají při výběru vhodných rodičů. O tom, jak to bude skutečně, rozhoduje soud.  rozhodují o jeho nových rodičích. Tím se může podle zákona stát klidně i muž gay nebo žena lesba, nový rodič má pak k výchově dítěte plná práva i povinnosti, ale rodičem se stane jen on nebo ona. Nikoliv pár, byť by byl registrovaný. To je rozdíl od heterosexuálů. Ti, když jsou manželé, mohou dítě osvojit oba.

 

V říjnu 2019 jsme vydali první 100% českou knihu o rodině, jsou dva tátové. Koupit ji můžete zde:

 

https://www.dvatatove.cz/kniha-dva-tatove-a-zvedava-holka/
https://www.dvatatove.cz/pexeso-dva-tatove-a-zvedava-holka/

 

Pěstounem pro dítě, o které se jeho rodiče neumí, nemůžou nebo nechtějí starat může být také gay nebo lesba, ale tenhle status je právně nejistý. Když si o dítě i později zažádá zpět biologický rodič, pěstoun o něj může přijít, i když mu třeba poskytuje lepší domov než skuteční rodiče. I o tomto ale rozhoduje soud a to není jen tak. Vladimír Patera a František Baďura jsou v Česku úplně první gayové, kteří si do pěstounské péče vzali z dětského domova dva malé handicapované chlapce, jejich příběh přinesla Česká televize v roce 2014. A znám i dva kluky z Moravy, kteří spolu poskytují úžasný život malé školačce, o kterou její vlastní rodiče nemají zájem, ale zůstala v rodině. O holčičku se totiž teď stará její strýc s partnerem. Nicméně několik let čekal, jestli mu soud svěří dítě oficiálně do pěstounské péče, i přesto, že ji s partnerem už roky prakticky vychovávali.

 

Napsal David, ilustrace: Šárka Svobodová

Přihlaste se prosím znovu

Omlouváme se, ale Váš CSRF token pravděpodobně vypršel. Abychom mohli udržet Vaši bezpečnost na co největší úrovni potřebujeme, abyste se znovu přihlásili.

Děkujeme za pochopení.

Přihlášení